Znáte bylinky? Pěstujte bylinky…

Chcete mít po ruce čerstvé vitaminy od jara až do podzimu? Vypěstujte si byliny, které využijete v kuchyni, při léčbě různých neduhů či jako voňavou dekoraci. Vybraných deset druhů si prostudjte pečlivěji dle následujícího popisu.

Všechny bylinky jsou „slunomilky“, vybírejte jim proto místo, kde si slunka užijí. Nemáte-li zahrádku a chcete bylinky pěstovat v truhlících na balkoně, máte šanci i na omezeném prostoru – sesadíte do truhlíku více druhů. Rostliny s podobnými nároky vytvoří kombinace nejen užitečné, ale i zajímavé a pěkné na pohled.

Majoránka nejen k provonění kabelek

Třebaže se to nezdá, je majoránka bylinkou ze Středozemí, odkud k nám přišla už v 16. století. Tehdy se hodně používala jako odstraňovač pachů v taškách a kabelách, prášek z drcených listů byl výbornou leštěnkou na nábytek.

Jako teplomilná bylina vyžaduje majoránka slunečné stanoviště s propustnou zemí. Sklízí se několikrát do roka těsně před květem nebo v počátku květu. Seřezávejte ji asi na pět centimetrů, bohatě se rozvětví, vydrží na záhonech do zámrazu.

Použití v kuchyni je u nás známo snad každému; pro léčení se z kvetoucích vrcholů majoránky dělá čaj při nachlazení a bolestech hlavy, vývar se přidává do koupelí na zklidnění revmatických potíží.

Meduňka, medová panenka

Bylinka mrazuvzdorná, můžete ji na záhonech pěstovat jako trvalku. Po pěti letech je dobré trsy rozdělit a zmladit tak porost. Typickou citronově medovou vůní doplňuje chuť zmrzlin, pudinků a nápojů. Přidat se může do majonézy nebo kysaného zelí.

U nás se spíše nežli koření v kuchyni uplatňuje jako léčivka potírající nespavost, bušení srdce, podporující trávení, dokonce pomáhá od migrény. Kdo si způsobí zhmožděniny, obklady z meduňky urychlí hojení.

Čerstvé listy se přikládají na místa poštípaná hmyzem, případně na různé pleťové defekty. Meduňku najdete ve směsi bylin v karmelitských kapkách a v likéru Benediktinka. Pro včely má neodolatelnou vůni: chcete-li je přilákat do sadu, meduňka vám v tom pomůže.

Bazalka – Italka

Pizza či těstoviny s bazalkou, s tím se setkáte nejspíše v Itálii. I u nás si tato teplomilná bylinka postupně získává příznivce, kteří objevují její výtečnou chuť také v salátech a omáčkách. Ke konzumaci se bazalka sklízí řezem několikrát do roka v počátku kvetení.

Rostlina se silnými stonky se volně špatně suší, je proto lépe lístky obrat a dát do sušičky nebo lístky nasekat a zamrazit. Kromě kuchyně poslouží bazalka i jako léčivka uklidňující ledviny, působí také proti zácpě.

Pažitka a petrželka

Obě bylinky se pěstují pro sklizeň listů. Pažitku můžete pěstovat jako trvalku – je plně mrazuvzdorná, zjara spolehlivě vyrazí ze země mezi prvními rostlinami. Používá se jedině v syrovém stavu, jakékoliv tepelné zpracování ničí železo a bílkoviny, obsažené v listech.

Zkuste si dát rozkvetlou pažitku do vázy, budete překvapeni, jak pěkně se tam vyjímá. Sušené květenství se hodí do různých podzimních a zimních aranžmá.

Petrželka – kudrnka je v našich podmínkách dvouletka. Po časném jarním (či podzimním) výsevu se sklízí listy, další rok rostlina vykvete a hyne po dozrání semen. Dá se dobře pěstovat i v truhlíku nebo speciálním hrnci  – petrželáku. Nezůstává pozadu ani jako léčivá bylina; zmírňuje urologické potíže a záněty, prospívá ledvinám.  

Koriandr na zkoušku

Málo potřebné koření by se mohlo v době domácích pekáren dočkat častějšího využití, je totiž typicky chlebovým kořením (i semena se mohou dát do těsta). Kořen koriandru je nedílnou součástí směsi kari. Dvouletá rostlina se hodí spíše do samostatné nádoby, při výšce šedesáti centimetrů by v truhlíku nevypadala nejlíp.

Koriandr má rád slunečnou a teplou polohu, v takových podmínkách kolem sebe šíří zvláštní směs vůně připomínající šalvěj s borovicí a citronem. V kuchyni se používá ke kořenění luštěnin a některých bramborových jídel, hodí se i do polévek. Jako bylina působí proti nadýmání, tlumí migrénu, masti z něj zmírňují bolesti kloubů.

Jak voní tymián?

Možná jste četli půvabnou stejnojmennou knihu, a stále ještě nevíte, jak voní tymián… Je to bylinka příbuzná naší mateřídoušce, ovšem teplomilná, takže naše zimy nepřežívá a pěstuje se jako letnička.

Ve Středozemí je tymián hojně používaný  pro svou výraznou chuť i vůni, bývá součástí směsí koření na ryby a zvěřinu, hodí se k drůbeži i do sekaných mas. Smíchaný s bazalkou a oreganem (případně majoránkou) jedinečně ochutí pizzu s rajčaty a sýrem. K čemu jako léčivá bylinka slouží? Proti nachlazení a zánětům průdušek, také na bolavé revmatické klouby.

Jednoletý kopr

Kde jste vloni měli kopr, tam určitě nějaký vyroste i letos. Jednoletou bylinu pěstujte z přímého výsevu do řádků, postupně protrhávejte rostliny ke spotřebě. Vyzrálé natě se semeníky se pak používají při nakládaní zeleniny (okurky, cukety).

Mladé listy kopru slouží k ochucení oblíbených omáček a pomazánek. Zelený kopr se dobře mrazí, na sušení se nehodí – ztrácí barvu a drolí se na prach. Semena kopru mají vysoký obsah železa.

Šalvěj zaručí dlouhý věk

Posvátná bylina v Persii a Číně – tak moc si jí tehdy cenili pro léčivé a hojivé účinky. Má ráda výsluní a lehkou suchou zem. Na stanovišti vydrží pět let, pak ji, již zdřevnatělou, vyměňte za novou (dobře se množí letními řízky).

Pěstovaná v nádobě na balkoně je pěkným okrasným keříkem, odpuzuje hmyz. Listy s cibulí jsou výborné do drůbeží nádivky, připravit si můžete i šalvějový ocet nebo máslo. V zeleném stavu se listy užívají při kuchyňské úpravě vnitřností (játra).

Jako bylinka k léčení má šalvěj protiplísňové účinky, tiší průjem, napomáhá trávení. Čaj ze šalvěje zklidňuje kašel a rýmu, snižuje pocení.

Pelyněk není jeden

Rod pelyňků čítá kolem dvou set druhů. Latinské jméno (Artemisia) dostal pelyněk po léčitelce a botaničce Artemisii, manželce perského krále. Pelyňky se užívaly odjakživa k léčbě nachlazení, zánětů průdušek a k odčervování.

Na záhonech potřebuje pelyněk místo – vzdálenost rostlin musí být nejméně půl metru. Nesázejte ho k ostatním bylinám, jako jsou kmín, šalvěj, anýz či fenykl. Za deště se z listů pelyňku vymývá toxin potlačující růst, který škodí sousedním rostlinám.

Pelyněk je plně mrazuvzdorný, snese i mráz kolem dvaceti pěti stupňů. Estragon je nedílnou součástí dijonské hořčice, v kuchyni se používá jako čerstvé či sušené koření na kuře, do polévek či k přípravě estragonového octa.

Podporuje tvorbu žluči, působí močopudně a účinně vypuzuje střevní parazity, například škrkavky. Používá se v malém množství jak sušený, tak i čerstvý – do pokrmů se přidává těsně před jídlem, uvolňuje rychle aromatické látky.

Zvládnete to napoprvé

Nemusíte se bát, že vás bylinky zklamou nebo že se vám nepodaří je vypěstovat. Vadí jim jen dlouhodobá nepřízeň počasí – chladno, přemokření a silný vítr, který může vyšší a křehčí rostliny polámat. Návod k jejich pěstování najdete v článku Bylinky k předpěstování I: na výsev je správný čas.

Jak vidíte, kuchyňské bylinky jsou vlastně léčivky, léčivky se dají použít v kuchyni. Ale všeho s mírou, všechno koření je opravdu jen k ochucení; předávkováním a nevyzkoušenými kombinacemi můžete jídlo nadobro pokazit. Tak ať se vám letos daří jak s bylinkami vyzkoušenými, tak i s těmi méně známými a neobvyklými!

Zdroj: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/deset-druhu-bylin-ktere-byste-si-meli-vypestovat